Město duchů

Ano už zítra je Halloween. Někdo tento svátek slaví, někdo na něj kašle. Myslím si že tenhle zvyk má své kouzlo. Mám ráda vše co se točí kolem duchů a magie a tenhle svátek zdá se mi geniální. I když nejsem Mrtvá nevěsta, nebo Beetlejuice má to své tajemné kouzlo ;) Dýni máme doma sice jen keramickou, ale určitě jí zítra zapálím...nikdy nevíte, která duše díky světýlku najde tu svojí cestu...takže smrtelníci pozor až zítra půjdete pozdě večer domů...nikdy nevíte na koho můžete narazit :op

Ach ten podzim...

Říká se, že jakmile nastává pochmurné podzimní počasí hlásí se deprese u lidí častěji a častěji... Nepíšu tenhle, řekněme článek, protože mám deprese. Díky bohu se nestalo, že by mým nejlepším kamarádem byl psychiatr, či psycholog ;) Jen prostě nastalo období, které nějak sama neumím popsat. Je klid, školu mám minimálně(minimálně = 1* týdně), zkoušky teprve v dálce, mám práci, budu za ní mít i slušné peníze, mám taky skvělé kamarády, na které se dokážu spolehnout, ale stejně nedokážu říct, že bych byla šťastná...Je to takové období bez možného pojmenování prostě období nijaké. Určitě to znáte, anebo doufám, že nejsem jediná na téhle planetě, která to zná. Prostě jen procházíte obdobím, kterým spíše proplouváte. Nic zvláštního se neděje, nic se nemění...a možná to je ta největší deprese. To že víte, že vás nic extrémního v poslední době nečeká. Protože vždycky když se stane něco velkého rozvíří to vody. Řešíte to v rodině, řešíte to s kamarády. Jednou za čas ale právě nastane to období kdy máte pocit, že kamarádům už nemáte co říct. Nedokážete odpovědět na větu: Tak co je nového? No nic všechno dobrý..bože to je hrozná věta. Ale plně doufám a čekám na to, že v listopadu se tohle až překlidné období změní :) Tak pokud vás trápí podobné úvahy a nálady jako mě, věřím že brzy nastane nějaká situace, nebo akce, která vše změní ;) Možná je to troufalé sem psát, že je člověk nějak rozpoložený, ale blogy jsou osobní, tak proč se nepodělit s momentální náladou...myslím, že vy čtenáři ať jste kdokoliv, nebo odkudkoliv to pochopíte :)

Natalia Shau to umí vystihnout asi nejlíp...

Temno a styl - ruku v ruce

Gotický styl tu byl, je a bude. Letos se opět vrací v plné síle. Nejde jen o lidi, co se tváří, že právě umřou a jsou oblečení v černé barvě od hlavy až k patě. Jde o styl, eleganci a temnotu, která bere dech. Lebky, krajky, černé oční linky a stíny, šifon, průhledné materiály,ostny...prostě cokoliv, co ukáže vaši temnější, ale pozor také smyslnější stránku osobnosti ;o)

Stylové pokouřeníčko

Stylový Vogue můžete číst, ale i kouřit. A já královna přes všechny obaly prostě nedokázala odolat ;o)

Ranní radost

Je to něco jako kniha.
Je to něco jako závislost.
Je to něco jako pohled do jiného světa.
Je to o módě, o stylu, o životním stylu, o nápadech, o vizi, o snech...
Je to prostě ELLE

Tentokrát i s dárkem...černé, nebo růžové psaníčko s originálním potiskem ;o)

Není nad dobrou knihu

Zjistila jsem, že poslední dobou nejraději utrácím peníze za knížky. Chápete? Ne za oblečení nebo bižuterii, která je někdy vážně o hodně levnější než nějaká knížka. Vážně...už jsem určitě psala, že chci mít obrovskou knihovnu takže musím začít taky ty knihy shromažďovat ne?:) Je to něco, co se nerozbije, nezestárne, co zůstane třeba na celý život, nebo po generace.

Moje drahá Frida. Tuhle knížku jsem koupila v Levných knihách. Někdy se tam dá najít opravdu dobrý kousek, který v knihovně rozhodně nesmí chybět. Líbí se mi její obrazy, mam ráda film a knížka to všechno doplnila. Stejně tak jak můžete na fotce vidět tenhle super sprcháč od Balei. Já je miluju už kvůli těm obalům :oD

Co k téhle knize dodat....NEMÁ CHYBU. Nikdy jsem nepřečetla knížku tak rychle. Má 600 stran a ani jsem nemrkla a byla jsem na konci. Skvělý nápad, skvěle napsáno..prostě hltáte každou stranu. Určitě doporučuju. Kupovala jsem jí v Knihách Dobrovský za 400Kč. A jako malý bonus odznáček...toho si já cením :oD ;o)

Once Upon a Time..

Ano ano bylo nebylo a já měla více času a chuti se věnovat něčemu co mě baví...tím myslím samozřejmě tento blog. Bohužel jak to tak bývá..musíme občas dát přednost něčemu důležitějšímu než psaní názorů a fotkám nejrůznějších blbin...Je tu škola, je tu práce...ale kdo z vás to nezná,že? S věkem asi ustupují radosti před povinnostmi. To bych ale nebyla já a nesnažila se tenhle zajetý princip vyrušit. A tak jsem si po sta letech čas našla ;o)
K tomu všemu mě ještě čeká vytvoření maturitního nástupu a jelikož jsem kvůli tomu musela dnes brzo vstávat, tak jsem se projela i do města a něco si i koupila. Vzala foťák a momentálně sedím tady u svého blogu. Jasně nic extra jste se nedozvěděli, ale aspoň něco...tedy pokud jste na mě nezapomněli.